Němec-Český slovník »
keim znamená v český
| Němec | Český |
|---|---|
| der Keim [des Keimes/Keims; die Keime] Substantiv | bakterie◼◼◼noun zárodek◼◼◼noun semeno◼◼◻noun klíček◼◼◻noun plod◼◻◻noun |
| keimen [keimte; hat gekeimt] Verb | klíčit◼◼◼verb růst◼◼◼verb klíček◼◼◻verb výhonek◼◼◻verb vyrůst◼◻◻verb |
| keimfrei Adjektiv | sterilní◼◼◼adjective |
| der Keimling [des Keimlings; die Keimlinge] Substantiv | klíček◼◼◼noun |
| keimtötend | dezinfekční◼◼◼ |
| einkeimblättrig | jednoděložné◼◼◼ |
| entkeimen [entkeimte; hat entkeimt] Verb | sterilizovat◼◼◼verb |
| im Keim ersticken | |
| Zweikeimblättrigen | dvouděložné◼◼◼ |
